Domovina - Temný elf 1

Recenze knihy o Drizztovi.
Napsal Malfin
Už dlouho jsem se odhodlával přečíst si příběhy Drizzta Do‘Urdena pěkně od začátku. Během prvního čtení se u mě projevilo čtenářské hltání, takže teď jsem si ho chtěl vychutnat. Mám rád doprovodné pasáže Drizzta před každou částí knihy. Pokud se ke mně dostaly správné informace, tak v prvním vydání (a prvním překladu), tyto komentáře nebyly.

Domovina je jedna ze tří knih, která má za úkol doplnit chybějící místa v životě temného elfa. Přesně tak se k ní musí přistupovat. Salvatore se netají tím, že vždy když píše, je pro něj důležitý konec příběhu – stav, kam chce příběh dostat. Je možné, že mu to tak vyhovuje, ale v trilogii Temný elf to jde cítit. Nejzřetelněji v třetí knize.

Domovina popisuje děj od narození Drizzta po jeho opuštění Menzoberanzanu. Drizzt má být hned po narození obětován Pavoučí bohyni Loth. Díky jeho bratru Dininovi, který zabije svého staršího bratra, se však Drizzt stává pro svou rodinu důležitý, a tak obětován není. Už od počátku je čtenář seznamován s drowím světem - jeho zákonitostmi, jeho hierarchií moci, potřeb a motivů. Stejně tak se s tímto seznamuje samotný Drizzt. Je uvržen do světa, který jeho duše nechápe. Drizzt je od počátku jiný, odlišný. Nepřejímá hodnoty své rodiny, Loth mu je ukradená, je plný zmatku nad každým činem, o kterém se dozví, že byl spáchán pro pobavení Pavoučí královny. Drizzt je sice mírumilovný, ale jeho jediným spojencem jsou jeho meče. Jeho rozpolcená osobnost je zmítána pochybnostmi o svém místě ve světě.

Část knihy je věnována Drizztovu výcviku. Zde se trochu sbližuje s jednou ze svých sester. Tento vztah je však velice vrtkavý a veliký obrat přinášejí další knihy. Zaknafein, jeho otec a spřízněná duše, je velkým středobodem Drizztova života. Také jejich vztah však prochází mnoha zkouškami. Zejména v otázce důvěry. Ani jeden si není jist, nakolik může tomu druhému věřit. Když už se Zak rozhodne otevřít své srdce svému mladému žákovi, který je se scimitary tak nadějný, odchází Drizzt do drowí Akademie. Zde se má naučit vše potřebné, co drowí válečník musí umět a znát. Od zdokonalování v boji, přes znalosti nepřátel, až po důležitou informaci, že drowí společnost je o jednotlivci, který umí chytit příležitost a jít přes mrtvoly. To Drizzt zjišťuje velice brzy, když je hned v prvním souboji zrazen svým domnělým spojencem.

Salvatore zde rozehrává velkou škálu dějových linií, které mají na Drizzta vliv (nepopisuji všechny). Některé více, některé jen aby mu ukázaly zkaženost drowího světa. Již v této knize se Drizzt setkává se svou panteří přítelkyní, i když má jiného pána. Samozřejmě na konci knihy je již společníkem Drizzta. Ostatně již během společného hlídkování v okolí Menzoberanzanu tvoří sehraný tým.

Dalším, a ne jediným, milníkem v životě Drizzta, je cesta na povrch. Trestná výprava, které se zúčastní i Drizzt. Pavoučí královna projeví tu čest rodu Do’Urden, avšak zde se stane veliký zlom. Celá skupina vystoupí na povrch, narazí na skupinu povrchových elfů, kteří se oddávají tanci za svitu luny. Následuje masakr, který přežije jen jedna dívenka, Drizztovou zásluhou. Před odchodem do podzemí Drizzt hledí vstříc vycházejícímu slunci. Kněžka se domnívá, že tento pohled utvrdí všechny, a zejména Drizzta, ve správnosti drowího kodexu a upevní víru v Pavoučí královnu. Avšak u Drizzta to má spíše opačný účinek. Drizzta slunce bodá do očí a způsobuje mu bolest. Ta ho však očišťuje. Strach mu ukazuje cestu dále.

V této knize se také objevuje důležitá postava Belwara Svárlivce. Hlubinného gnóma, kterého potká Drizzt na jedné z hlídek. Během potyčky je Belwar zajat. Drizzt se snaží gnómovi zachránit život, avšak jeho bratr Belwara připraví o ruce v zápěstí. Drow se domnívá, že je odsouzen k pomalé smrti v temných jeskyních. Až o několik let později zjistí, že Belwarův život byl skutečně zachráněn, a že osoba Belwara ještě v Drizztově životě sehraje důležitou roli.

Po návratu z Akademie je Drizzt konfrontován se Zakem. Oba se cítí tím druhým zrazeni. Zak se domnívá, že Drizzt přišel o svůj soucit a stal se pouhým strojem na zabíjení. A Drizzt se cítí ublížen po tom, co se dozví, co vše byl ochoten Zak spáchat ve jménu Loth.

Kniha samozřejmě končí tam, kde se dá čekat. Drizzt přichází o Zaka, který se za něj obětuje. Následně se svou přítelkyní odchází do temnoty mimo Menzoberanzan. Ublížen na duši i na těle jde vstříc samotě. Volí si tento způsob života či smrti, před životem ve zkaženém městě.

Tato kniha je velice poutavá. Nehodlám polemizovat nad autorovým umem. Sám shledávám některé díly poměrně předvídatelnými a nudnými. No možná to je silné slovo, spíše snad ne tak poutavými jako právě Temného elfa nebo Planiny ledového větru. Zde ale autor poukazuje na to, odkud Drizzt pochází. Zajímavá je pro čtenáře právě představa drowí společnosti. Společnosti s pravidly podivně pokřivenými. To mě zaujalo velice. Kniha se čte sama, je poutavá a odkrývá mnoho informací. Pro Drizztomily naprostá nutnost.
Napsal Malfin 10.07.2009
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 29 příspěvků.
ČAS 0.12942385673523 secREMOTE_IP: 23.20.220.59